O nás

Po vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. 13. října 1781 se většina obyvatel jimramovska a velká část Jimramova samotného přihlásila k reformovanému (helvetskému) vyznání. Protože zdejší evangelíci splňovali všechny patentem požadované (tvrdé) podmínky, mohli založit vlastní křesťanský sbor, požádat o přidělení kazatele a postavit si „modlitební dům“.

Vlastní budova kostela však nesměla v žádném ohledu připomínat církevní stavbu – nesměla mít věž, zvony, okna podobná kostelním, musela stát na okraji obce a hlavní vstup nesměl směřovat k veřejné cestě. Z těchto důvodů připomíná původní stavbu pouze nynější loď s mansardovou střechou. Teprve po vydání Císařského patentu v roce 1861, kdy byla dána evangelíkům větší svoboda v organizování církevní práce a byly zrušeny omezující podmínky Tolerančního patentu, mohl být kostel „dostavěn“; téměř po 100 letech byla přistavěna věž.

Navzdory úředním předpisům však od samého počátku vzájemné vztahy mezi evangelíky a katolíky byly vždy dobré a tato výjimečná tradice pokračuje dodnes. Ekumenická spolupráce je velmi živá, kdy za „vstřícným respektem“ vyznání druhého se často skrývá vřelé přátelství.

Evangelický kostel byl postaven r. 1784 – 86, bez věže, za působení faráře Michala Blažka, prvního superintendenta moravského Reformované církve. Nese rysy raného klasicismu, stavitel neznámý. Původní vchod z jižní strany. V r. 1883 – 84 byla ke kostelu přistavěna věž v empírovém slohu (stavitel Jan Schier z Nového Města na Moravě), byly pořízeny nové varhany a první zvony.

Generální rekonstrukce kostela zahájena v roce 1986 (200. výročí) podle návrhu akademického malíře Miroslava Rady a pod stavebním vedením Ing. Miloslava Broučka. Těsně před dokončením oprav, v červenci 1987 kostel vyhořel. Díky mimořádnému úsilí evangelíků i katolíků, jejich finanční pomoci, díky darům sborů celé církve i ze zahraničí se podařilo škody napravit v neuvěřitelně krátké době. Nově opravený kostel byl slavnostně předán svému účelu v srpnu 1988. Zařízení interiéru (stůl Páně ve středu, kazatelna uprostřed delší stěny, lavice ze tří stran) se blíží původnímu reformačnímu stavu, s výjimkou umístění varhan naproti kazatelně a nových svítidel.

Nové varhany s mechanickou trakturou (po vzoru barokních varhan), které vyrobila firma EULE z Budyšína (býv. NDR), design podle návrhu M. Rady, byly pořízeny v roce 1991. Vynikající nástroj patří ve své kategorii mezi nejkvalitnější v širokém okolí. Proto – kromě doprovodu bohoslužebných shromáždění – je často využíván významnými umělci k interpretaci varhanních koncertů.

Kostel je běžně přístupný během bohoslužeb každou neděli a o svátcích od 8.30 hod. v období od Velikonoc do 31. prosince, při konání služebností (svatby, pohřby) a v průběhu pořádání koncertů. Mimo tuto dobu pouze po předchozí domluvě na faře.

HISTORIE FARÁŘŮ JIMRAMOVSKÉHO SBORU

Po vydání tolerančního patentu v r. 1781 se většina obyvatel Jimramova a okolí přihlásila k helvetskému vyznání. Od té doby působilo ve zdejším sboru 16 farářů.

Pořadí

Roky

Jméno

Místo narození

1. 1782 – 1784 Pavel Szent Martony, Maďar  
2. 1784 – 1827 Michal Blažek z Nosislavi  
3. 1829 – 1842 Jiří Opočenský z Čermné  
4. 1842 – 1866 Matěj Krčál z Miroslavi  
5. 1867 – 1899 Josef Totušek z Veselí  
6. 1899 – 1907 Antonín Vondra z Čáslavi Chlum u Rovečného
7. 1908 – 1923 Jan Volek z Klobouk Solanec
8. 1924 – 1932 František Rozbořil ze Sněžného Kochov
9. 1933 – 1946 Ota Prosek z Hvozdnice Praha
10. 1947 – 1951 Jiří Novotný z Velkého Meziříčí Freistadt, Rakousko
11. 1951 – 1970 Jiří Širůček z Horní Krupé Bílina u Duchcova
12. 1971 – 1981 Jan Keller z Kdyně Brno
13. 1982 – 1990 Jiří Tomeš ze Strmilova Zelow, Polsko
14. 1991 – 2012 Tomáš Jirků z Pržna Praha
15. 2012 – 2013 Ida Tenglerová  
16. 2013 – 2018 Jaroslav Coufal z Prosetína Olomouc
17. 2019 – dosud Elen Plzáková z Prahy Jarova Nové Město na Moravě